Ve spolupráci s Výzkumným ústavem Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, oddělení Fytoenergetiky, zpracujeme studie potenciálu rychle rostoucích dřevin (RRD).

Studie:
•  regionální úroveň - vhodné pro kraje, okresy, obce - ukázková studie zpracována pro region Plzeňsko
•  poradenství v oblasti RRD
•  pěstování RRD

Význam biomasy pro energetické využívání nespočívá pouze a výhradně v získávání obnovitelné energie, ale hlavní je význam ekologický. Jakákoliv vegetace totiž přispívá ke zlepšení bilance skleníkových plynů v ovzduší, jejíž nežádoucí růst je bezesporu v současné době největší hrozbou trvale udržitelné existence lidstva na naší planetě. Vysoká koncentrace skleníkových plynů v ovzduší přitom přímo souvisí s energetikou, jak je všeobecně známo. Používá-li se ke spalování současná vegetace, CO 2 se sice rovněž uvolňuje, ale jeho bilance je fotosyntézou rostlin vyrovnána. Z tohoto důvodu má vegetační pokryv na zemi nezastupitelný význam.

Biomasu vhodnou pro výrobu energie je možno podle způsobu jejího vzniku rozdělit do následujících skupin:

Zbytková biomasa při výrobních procesech:

•  sklizňové zbytky zemědělské prvovýroby, zejména sláma obilná a řepková
•  těžební odpad z lesního hospodaření, např. z prořezávek, probírek a nehroubí z mýtní těžby (včetně tzv. palivového dříví – může být i záměrným produktem)
•  biomasa z údržby břehových porostů, městské a krajinné zeleně
•  spalitelný odpad z pilařské výroby, dřevozpracujícího a papírenského průmyslu
•  organické zbytky zemědělské výroby, zejm. chlévská mrva
•  organické nebo rostlinné zbytky ze zpracovatelského průmyslu (rostlinné obaly olejnatých semen atd.)

Recyklovaná biomasa z výrobků po ukončení jejich životnosti
•  odpadní dřevo ze stavebního průmyslu
•  vyřazené palety
•  dřevěné výrobky

Záměrně pěstovaná biomasa pro energetické využití, zejm. z porostů speciálních plodin
•  dřeviny (tzv. rychle rostoucí): výmladkové plantáže topolů a vrb na zemědělské půdě
•  nedřevnaté rostliny: ozdobnice, energetické obilí a mnoho dalších
•  palivové dříví

Ke spalování je vhodná hlavně rostlinná biomasa. Je tvořena přibližně z 44 – 48 % uhlíkem, 44 % kyslíkem a 5,5 - 6,5 % vodíkem. Z tohoto faktu je také výhřevnost suché fytomasy různých plodin skoro stejná. Velkou předností biopaliv je, že až na výjimky neobsahují síru a jejich spalování tedy není zdrojem SO₂.