Pozemkové úpravy – základní nástroj obnovy venkova a krajiny.

Pozemkovými úpravami se ve veřejném zájmu prostorově a funkčně uspořádávají pozemky, scelují se nebo dělí a zabezpečuje se jimi přístupnost a využití pozemků a vyrovnání jejich hranic tak, aby se vytvořily podmínky pro racionální hospodaření vlastníků půdy. V těchto souvislostech se k nim uspořádávají vlastnická práva a s nimi související věcná břemena. Současně se jimi zajišťují podmínky pro zlepšení životního prostředí, ochranu a zúrodnění půdního fondu, vodní hospodářství a zvýšení ekologické stability krajiny. Výsledky pozemkových úprav slouží pro obnovu katastrálního operátu a jako závazný podklad pro územní plánování.

Existují dvě formy pozemkových úprav – jednoduché pozemkové úpravy (JPÚ) a komplexní pozemkové úpravy (KPÚ).

Komplexní pozemkové úpravy:

Zpravidla zahrnují celé katastrální území (nebo více), na kterém pozemkové úpravy budou probíhat.

Jednoduché pozemkové úpravy:

Původní využití JPÚ bylo v urychleném přidělení uživatelských bloků jednotlivým soukromým zemědělcům. Dnes jsou podobné jako KPÚ, ale pouze na části katastrálního území. (Např. pro vyřešení stavby dálnice, železnice atd.) Dále je možné JPÚ provést i upřesnění nebo rekonstrukci přídělů půdy přidělené ve smyslu dekretů prezidenta republiky.

Zahájení pozemkových úprav je možné buď při souhlasu vlastníků nadpoloviční většiny výměry všech zemědělských (mimo zastavěnou část sídla) pozemků v daném katastrálním území nebo na žádost organizace, která plánuje v dané lokalitě zahájit stavbu, které by významně ovlivnila přístupnost a obhospodařovatelnost pozemků (např. při stavbě dálnic).

Průběh řízení o pozemkových úpravách:

1. Svolání úvodního jednání – seznámení vlastníků pozemků s principem pozemkových úprav, jejich možnostmi a ustanovení sboru zástupců, se kterým se budou projednávat sporné případy a kteří budou schvalovat plán společných zařízení
2. zaměření území, analýza současného stavu
3. soupis nároků vlastníků pozemků a jejich odsouhlasení jednotlivými vlastníky
4. plán společných zařízení a jeho schválení sborem zástupců
5. návrh pozemkové úpravy tak, aby co nejlépe vyhovovala všem vlastníkům pozemků a zároveň byl dodržen schválený plán společných zařízení atd.
6. schválení návrhu pozemkové úpravy vlastníky pozemků
7. vypracování nového mapového podkladu podle schválené pozemkové úpravy
8. převedení vlastnických vztahů vlastníků pozemků ze starých pozemků na nové, které vznikly návrhem pozemkových úprav. To znamená, že se staré pozemky zruší a místo nich se vytvoří nové podle schváleného návrhu pozemkových úprav.

Pozemkové úpravy mají zpravidla tyto části:

1. Přípravné práce

1.1. Vektorizace map PK a KN

Přepracování mapových podkladů do digitální podoby tak, aby bylo možné provádět zpracování map počítačem. Při této činnosti se také zjišťují chyby a nesrovnalosti v mapách bývalého pozemkového katastru (mapa PK) a katastru nemovitostí (mapa KN).

1.2. Vyhodnocení dostupných podkladů a analýza současného stavu

Nosnou činností této části je průzkum skutečného terénu a zjištění aktuálního stavu krajiny. Dále se shromažďují všechny dostupné informace o daném území (vedení plynovodů, eroze, odvodnění, meliorace apod.)

1.3. Dohledání a ověření stávajícího bodového pole včetně doplnění

Základem pro zaměření území je správné rozmístění a vybudování bodového pole. Tato část je nezbytná pro další činnosti v terénu a při návrhu pozemkových úprav.

1.4. Polohopisné zaměření zájmového území

Jedná se o přenesení skutečného stavu terénu do mapového podkladu. Tato činnost je základem celého procesu navrhování pozemkových úprav. Ve skutečnosti se zaměřují mino jiné viditelné prvky liniových objektů, stavby, kapličky, boží muka, významné krajinné prvky atd.

1.5. Stanovení obvodu upravovaného území

Stanovuje se vnitřní obvod a vnější obvod upravovaného území. Těmito obvody se vymezuje území, které bude dotčené pozemkovými úpravami a na kterém bude probíhat návrh pozemkových úprav. Vnitřní obvod je zpravidla hranice (ploty atd.) mezi zastavěnou částí obce (intravilán) a polnostmi (extravilánem). Vnější obvod obvykle bývá stejný jako je hranice katastrálního území nebo je snaha tuto hranici přimknout k nějaké významné liniové překážce tak, aby tato hranice byla jednoduše v terénu dohledatelná. Obvody se stanovují po vlastnických hranicích! Jestliže obvod neprobíhá po vlastnické hranici pozemku, musí se tento pozemek rozdělit geometrickým plánem. Při této činnosti se mohou okolní sídla dohodnout na případném vyrovnání katastrálních hranic, jelikož katastrální hranice je převážně různě zalomená a vede v polích, kde ji nelze trvale označit, takže nikdo přesně neví, jaký má skutečný průběh.

1.6. Zjišťování hranic pozemků v obvodu pozemkových úprav neřešených dle § 2 zákona 139/2002 Sb.

Tímto bodem se rozumí vyšetření vlastnických hranic pozemků, které jsou zahrnuté do pozemkových úprav, ale jsou svým charakterem rozdílné od ryze zemědělských pozemků, lesů atd. Jedná se zejména o chatové oblasti, zahrady, domy, lomy apod. Těmto pozemkům se opravují pouze geodetické informace po jejich zaměření v terénu a vyšetření jejich vlastníky.

Zjišťováním (šetřením) hranic pozemků se rozumí svolání vlastníka dotčené nemovitosti a vlastníků sousedních nemovitostí do terénu. V terénu se poté vyznačí skutečné hranice pozemků, na kterých se vlastníci pozemků dohodnou. O tom se sepíše protokol a vyšetřená hranice se zaměří.

1.7. Zpracování soupisu nároků vlastníků pozemků

Vytvoří se soupis nároků vlastníků pozemků pro každý list vlastnictví zvlášť. V tomto soupisu se pozemky rozdělují do třech základních částí:

a) pozemky vyloučené z pozemkových úprav (pozemky neřešené) – např. zahrady, domy atd., tedy pozemky, které jsou mimo obvod pozemkových úprav

b) pozemky zahrnuté do pozemkových úprav, ale neřešené – viz. odst. 1.6.

c) pozemky zahrnuté do pozemkových úprav, tj. pozemky směnitelné – pozemky, které se nacházejí v obvodu pozemkových úprav jako např. pole, lesy, potoky, silnice, meze, louky, větrolamy atd.

Při zpracování soupisu nároků se vychází z údajů katastru nemovitostí, tedy listu vlastnictví každého vlastníka. Tento soupis nároků se dává odsouhlasit jednotlivými vlastníky.

2. Návrhové práce

2.1. Zpracování plánu společných zařízení

Tento plán vytváří základní kostru pozemkových úprav a je nezbytný pro celkový návrh pozemkových úprav. V tomto plánu se řeší základní přístupnost pozemků, tedy cestní síť, protierozní opatření na ochranu zemědělského půdního fondu, vodohospodářská opatření a opatření k tvorbě a ochraně životního prostředí, změny druhů pozemků atd.

2.2.1. Vypracování návrhu nového uspořádání pozemků včetně bilancí

Zde se vytvářejí nové pozemky tak, aby byly zachovány parametry pozemků daných zákonem o pozemkových úpravách, dále aby byl dodržen plán společných zařízení a pozemky byly přizpůsobeny skutečnému zaměření v terénu. Parametry pozemků při návrhu pozemkových úprav jsou:

a) výměra – výměra mezi původním soupisem nároků a návrhem se nesmí lišit více jak o 10%
b) cena – cena se nesmí lišit od soupisu nároků o 4%
c) vzdálenost – vzdušná vzdálenost od pozemku do centra sídla se nesmí lišit o více jak 20%

Tyto parametry mohou být překročeny pouze se souhlasem vlastníka.

2.2.2. Předložení kompletní dokumentace návrhu KPÚ

Kompletace všech částí celého návrhu

3. Vytyčení pozemků podle schváleného návrhu a mapové dílo

3.1. Vytyčení pozemků podle požadavků vlastníků a podle uvážení pozemkového úřadu

Každý vlastník pozemků zahrnutých do pozemkových úprav má právo na bezplatné vytyčení vlastnických hranic svých pozemků.

3.2.1. Mapové dílo

Vytvoření digitální katastrální mapy (DKM), jako podklad pro katastr nemovitostí.

3.2.2. Vypracování příloh k rozhodnutí o výměně vlastnických práv

Vypracuje se soupis listů vlastnictví podle parcel, kde je uvedeno které parcely zanikají a jaké vznikají. Tímto krokem se pozemkové úpravy zapíší do katastru nemovitostí a nová digitální katastrální mapa začne být platná a veškeré další úkony (prodej, koupě) s pozemky se již zpracovávají v této nové mapě.